foto1
foto1
foto1
foto1
foto1
Vítejte na stránkách Musher klubu JCC

Malé ohlédnutí za květnem 2018

Fitmin Lesná 2018

Závody na Lesné už jistě znáte. Spousty sněhu, samí běžkaři, dlouhé rychlé tratě s občasným kopečkem a psím spřežením.

Letošní zimě (únor 2018) ovšem počasí nepřálo a o závody na Lesné jsme my, milovníci zimy, s těžkým politováním přišli. Málo sněhu a přílišné teplo zapříčinilo nutné zrušení závodů.
Pro velkou oblíbenost tratě se ovšem Maruška Ševelová, členka klubu Sokol Maxičky, rozhodla, že uspořádá jarní závody Fitmin Lesná off snow. Všichni jsme se moc těšili a i přes velkou vzdálenost jsme se my Jihočeši sebrali a zavítali závod v Krušných horách vyzkoušet i v teplejších podmínkách. Po cestě do Krušných hor jsme v Praze posbírali zbytek našich členů a jeli si užít závodní víkend.
Měli jsme strach z teplého počasí, ale byli jsme mile překvapeni Krušnohorským slunným, avšak chladnějším počasím, které bylo jako dělané pro naše čtyřnohé motory.
V pátek si pár z nás bylo prozkoumat trať a připravit se psychicky na sobotní první závodní start, který byl v disciplíně bikejöring a scootering. Trať byla opravdu rychlá a vcelku technicky náročná, ač se zprvu nezdála.

 

V sobotu se mnozí z nás potýkali s občasnými potížemi, a to nejen na trati. Splašení kol u koloběžky a následný pád na ústa, upadlé snímače rychlosti na koloběžce, splašené pozdravy od čtyřnohých chlupatých severních motorů v podobě štípanců do zadku, ale také zničení koloběžky při odjezdu na start, a to nacouváním do stromu autem, na kterém byla připevněná. Přišlo také lehké vyčerpání a utvoření puchýřů na chodidle po absolvování tratě několikrát za sebou, a to díky velkému množství nenasytných psích závoďáků.

První etapa závodů v bikejöringu a scooteringu píše tyto výsledky:

bikejöring muži:
3. místo Pavel Pischek s Macíkem 00:08:50

bikejöring ženy:

13. místo Lucie Šimáňová s Everestem 00:12:30
14. místo Lucie Šimáňová s Chuckem 00:12:32
15. místo Tereza Havlíčková s Arcem 00:12:56


scootering 1 nad 45 cm:
3. místo Zdeněk Straka s Montym 00:09:12
8. místo Jan Hladký s Leylou 00:10:45
9. místo Jan Hladký s Olly 00:11:03 (požírač kamenů)
10. místo Simona Fabiánková s Gasem 00:11:06

scootering 1 do 45 cm:

4. místo Lenka Klímová se Salámkem 00:15:48
5. místo Jan Hladký se Sheldonem 00:15:50
…...........................................................................................................................................................

Neděle byla ve znamení běhu. Čekala nás druhá etapa závodu, a to v disciplíně canicross.
Start byl pro všechny velmi motivující, jednalo se totiž o hromadný start, který je divácky velmi atraktivní. Psi jsou obvykle velmi namotivovaní a nenechají si soupeře jen tak utéci. Hromadný start není pro žádná ořezávátka. Psi se tisknou tělo na tělo a závodníci startují ve výrazně rychlejších tempech a s větší obezřetností k soupeřům i jejich psům. Mužské i ženské starty s velkými psy se pyšnily obrovskými evropskými saňovými psy, kteří jsou významní svou pracovitou povahou a kteří jsou přímo zrozeni pro tento sport. Málokdy jsou k vidění v takovém hojném množství při hromadném startu. Diváci měli opravdu na co koukat.
Když se blížil start, připravovali závodníci barely s vodou na zchlazení svých psů pro lepší výkony a zamezení přehřátí psa při závodu. Hodiny ukazují pár minut do startu a závodníci dokončují své protahování a poslední přípravy psů. Všichni jsou již připraveni na startovní čáře a psi samou natěšeností vyjí, poštěkávají a jiní vyskakují do výše hlav svých dvounohých parťáků.
Odstartováno.... Mužský hromadný start proběhl bez problémů a závodníci zdolávají trať o délce 4,5 km, kterou znají z předešlého dne z pohledu jezdce. Blíží se start žen, které se již také připravují. Tento start už byl komplikovanější, pár psů se do sebe zamotalo vodítky, ovšem závodníci si poradili rychle a nikdo nepřišel k úhoně. Jiným z nás se start nevydařil a pes nechtěl vystartovat pro samé zmatení z hromadného startu. To k tomu prostě občas patří.
No jo, to by nebylo, aby si trať jeden z našich členů neoblíbil natolik, že si ji i přes sobotní trojnásobné absolvování nedal druhý den znova, a to hned dvakrát.
Fitmin Lesná off snow se totiž pyšnila kategorií i menších plemen, která umožnovala startovat i menším psím závodníkům, kteří se poprali s tratí stejně dobře jako ti velcí.

A jak závody canicrossu dopadly?

canicross muži:
1. místo Pavel Pischek s Macíkem 00:13:44
2. místo Jan Hladký s Olly 00:13:52
3. místo Jan Hladký s Leylou 00:15:00

canicross muži se psy do 20 kg:
2. místo Martin Liebich s Little Demon 00:22:26

canicross muži dlouhá trať 13 km:
1. místo Jiří Melecha s Odinem 00:45:17

canicross ženy:
5. místo Markéta Myslivcová s Ginou 00:18:31
7. místo Lada Vojtíšková s Bubákem 00:20:50
12. místo Ester Černá s Annie 00:23:58
14. místo Simona Fabiánková s Gasem (nevystartováno)

canicross ženy dlouhá trať:

4. místo Lucie Šimáňová s Everestem 00:50:17

RaidLight Moldavský půlmaraton jaro 2018

8. května se Lucie Šimáňová zúčastnila Moldavského půlmaratonu. V kategorii běh se psem na trase měřící 14 km doběhla na druhém místě v kategorii ženyse ztrátou pouhé setiny sekundy v čase 01:21:05:66.

Barth Day

19. května na pardubickém dostihovém závodišti reprezentovala náš klub Ilona Kalenská a na trase měřící 5 km si doběhla pro krásné třetí místo v čase 23:32.

Nativia Challenge Černá Hora34584586 10211801611467739 1190964241855676416 n

Dne 20.5.2018 se konala třetí, poslední a tzv. královská etapa závodu Nativia Challenge 2018 v Janských Lázních. Start byl v Janských Lázních u lanovky a cíl nahoře na Černé hoře. Oproti minulému roku bylo výrazně teplejší počasí, ale na výkonech účastníků a vítězů to nebylo poznat. Zázemí bylo skvělé a organizace šlapala, všichni si to velmi užili. Bylo jako obvykle několik kategorií - ENDURO a SPRINT. Trasa Endura měla 10,4 km s převýšením 850 m. Trasa Sprintu byla dlouhá 5,1 km s převýšením 620 m. Za náš klub vybojovali umístění na bedně tito běžci se svými psy: Linda Václavová 3.místo sprint ženy do 20 kg, 3.místo Melecha Jiří Enduro.

A jak celou sérii závodů Nativia Challenge vidí naše závodnice Linda Václavová?

Seriál začíná závodem v Kolesech u Pardubic 30.3. na trati 4,3 km s dlouhými rovinkami, které mně ovšem vyhovují, protože přesně na takových rovinkách trénuji doma v jihočeském kraji. Některé závodníky však psychicky odrovná.

Tento závod v délce 1,2 km běhá i Peťa a moc si ho užívá.

Druhý závod 21.4. s tratí 4,3 km byl v letošním roce přesunut do Humpolce. Start na louce pro koňský parkur a směr k lesu 2 km do kopce byl v teplém počasí dost výživný. Trať jsme zvládli a užili si příjemnou atmosféru. Škoda, že na tomto závodě není kategorie pro kluky – prostor by tam na to byl.

Závěrečný třetí závod 19.5. s tratí 5,1km, 632 m převýšením, „běh pouze do kopce“ … no závod … spíš jde o zdolání Černé hory v Janských lázních. Všemi obávaná a respektovaná trať. Já se rozhodla až po dvou letech, že ji zdolám. Měla jsem respekt a nechtěla jsem za každou cenu do tohoto závodu jít. Chtěla jsem být připravena tuto horu pokořit a říct si, dala si to s dobrým pocitem. Slýchala jsem kolem sebe, jak těžké je se dostat nahoru. Sníh v kopci a vše klouže, ovšem my měli příjemné počasí bez sněhu a bláta. Nakonec z toho bylo třetí místo a taktéž třetí místo v celkovém umístění v kat. 10-19,90 kg, kdy ta moje chlupatá koule Merckx váží 13 kg. A jsem na něj pyšná, protože se pěkně snaží a pořád je přede mnou a dře!

Těším se na další ročník a doufám, že na Nativii uvidím víc zelené. :o) Členskou základnu máme už slušnou, tak si to pojďte taky užít...

Horská výzva Beskydy34339939 10211801703510040 8679771916124291072 n

Letošní seriál Rock point Horská výzva 2018 zahájil závod v Beskydech, kde již tradičně nechyběli závodníci v barvách našeho klubu. Nově jsme měli želízko v ohni i v kategorii HALF. Pořadatelé připravili v Beskydských kopcích opravdu náročné tratě s velkým převýšením a těžkým terénem. Organizace celé akce byla jako vždy výborná aatmosféra, kterou pořadatelé dokáží vytvořit, opravdu strhující a jedinečná. Kdo nezažil, neuvěří. Technicky velmi náročnou trať našim pejskům komplikovalo na květen neobvyklé horko, dusno a sluníčko, které pálilo celý den. Každý, kdo se nelehkého závodu zúčastnil, se ve svém běžeckém snažení určitě posunul o kus dál. A kdo si tedy v barvách MK JCC užil tuto běžeckou lahůdku?


Kategorie Half dogtrekking muži

Martin Pagáč 10. místo/15

Kategorie Short dogtrekking ženy

Martina Sedláčková 6. místo/32

Anna Brabcová 16. místo/32

Veronika Nehodová 19. místo/32

Kategorie Short dogtrekking muži

Petr Pflug 3. místo/25
Jiří Melecha 10. místo/25

Výsledky

Stránky závodu:
http://www.horskavyzva.cz

Martin Pagáč napsal:

HALF se Sheldou

O tom, že s natrénovaným Sheldonem poběžím první závod seriálu Rock point Horská výzva Beskydy, bylo jasno už měsíce dopředu. Tehdy mi totiž Terka Hladká přislíbila jeho půjčení. Sice jsme to z Prahy do Beskyd brali přes Tábor, ale z Tábora jsme razili v autě už v plné sestavě: já, Anča, Poppy a Shelda.

Cítil jsem se skvěle a pomýšlel si na slušný výsledek. Vlastně všechno nám hrálo do karet: počasí, což byl základ úspěchu běhu se psem, mělo být kolem 18° a deštivo. Jo, ideál! Shelda v super kondici, kdy 44 km s kladným převýšením 2 000 m měl sfouknout jako svíčku a já s naběhaným objemem ostatně taky.

Na start akce do Trojanovic jsme se dostali v sobotu brzy ráno a po vyzvednutí startovacího balíčku jsme zahájili přípravy na náš běh. Připnout číslo, promazat vazelínou chodidla a třísla, vyměnit žvýkačku, zkontrolovat čip, nachystat čtyřnoháče, to vše se dělo úplně rutinně. Na obloze ani mráček, vzduch i přes časnou ranní hodinu byl nezvykle teplý. To mi na klidu nepřidalo, přestože jsem před startem nervózní ani trochu nebyl. Se Sheldou jsme do poslední minuty čekali ve stínu, stranou od startovního mumraje tak, abych jej zbytečně nedeptal. No a pak to přišlo.

9:00 START! Štrůdl pestře oděných sporťáků v kompreskách se začal hrnout do první zatáčky a mizel v lese. Odstartovali jsme z předních řad tak, abychom se nemuseli motat a předbíhat tolik lidí a já měl přehled o situaci před sebou. Měli jsme před sebou asi 7 pejskařů. Na 4. km jsme se vydrápali na Javorník, což všechny pěkně zahřálo a já se začínal dostávat do obvyklé provozní teploty. Většinou se rozebíhám kolem 8-10 km a dnes tomu nebylo jinak. Skvělý bíglí motor se hnal kupředu, ne však zběsile, nýbrž rozvážně jakoby mému předzápasovému zaříkání, že nás čeká dlouhá cesta, rozuměl. Cestou jsme předbíhali běžce i několik pejskařů, až jsme se dostali dle mých počtů na 4. místo. Minuli jsme první občerstvovačku na 17. km, ochladili jsme se a před námi se rozprostřela Radhošť i se svým 13 km dlouhým stoupáním. Výběh do kopce byl lehčí, než jsem doufal, a tak když jsme doběhli na Pustevny, zhruba na 30. km, překvapilo mě, kolik mám ještě sil. Věděl jsem, že jak to tam teď nasypeme, že musíme jít na bednu!

Jenže květnové spalující slunce do závodníků pralo tak, že člověk skoro neviděl svůj stín. Z Pusteven na Radhošť vedla asi 5 km dlouhá asfaltka po hřebeni. Teplo se vlnilo nad černou hmotou, vítr se nehnul a na lukách podél cesty byly teploty úplně stejné, zkrátka zde nebylo kam se schovat. Já se začal péct a Shelda vařit. Minuli jsme několik longařů, kteří pod stromky chladili své utavené hafany. Bylo mi těch psů líto. Pro nás nastal zlom závodu taky. Shelda přestal jít. Nechtělo se mu. Přičítal jsem to tomu horku, a i když jsem ho chladil a zastavoval u každého potůčku, bystřiny a kaluže, tak toho musel mít plné brejle. Zbytek závodu - tedy asi 14 km jsme absolvovali jako pěší výlet. Z kopce dolů se mu vůbec nechtělo, začali nás předbíhat ostatní závodníci a já věděl, že je po závodě. Z posledního kopce Javorníku jsem zničeného pejska musel nést, protože odmítal kopec sejít. Přesně jsem nevěděl, co mu je, a to mě štvalo. Byl jsem naštvaný na sebe, že jsem se ráno nepodíval na počasí, na to, že jsem ho uvařil, zničil, a že není Shelda dostatečně připraven na takový běh.

Nakonec jsme se do cíle dostali po více jak 6,5 hodinách. Teplota se pohybovala kolem 28° ve stínu a my toho měli tak akorát. Zpětně jsem zjistil, že Sheldovi se na packách udělaly bolestivé otlaky, které mu znemožňovaly komfortní klus a chůzi. Proto nechtěl! Nebyl uvařený, unavený, jen já ze strachu, abych jej neuvařil, jsem jej máčel tak často, že mokrá kůže na tlapkách zjemněla a přestala plnit svou funkci. Docela paradox. V cíli jsem zjistil, že jsme skončili desátí z patnácti dvojic, což mi přišlo neuvěřitelné vzhledem k tomu, že nás předběhla i čivava a 12letý kluk. Jsem zvědavý, jaké budou další díly tohoto horského seriálu. Dá Shelda Long (66 km) v Krušných horách? Uvidíme.

Třeboňský běh o sluneční pohár

Naši členové čas od času běhají i bez psů a tak se naše dvě členky vydaly dne 29. května na již 17. ročník Běhu o sluneční pohár. Tratí o 4,2km proběhly Linda Václavová, která se s umístila na krásném 3. místě ( čas nezjištěn ) a Martina Sedláčková 1. místo v čase 00:20:03 .

Dubenský běh 

Nadačního běhu v Dubném se zůčastnila Tereza Pešková , která svým během v čase 00:25:03 a 5. umístěním přispěla davaadvacetiletému Tomášovi, který je upoután na mechanický invalidní vozík a přeje si elekterický, který mu dopomůže ke kvalitnějšímu životu. 

Nebílovský běh v sadech

26. května zelené zastoupily holky Wallcon v Nebílovských sadech. Martina s Bronxem si doběhli na trati měřící 4 km pro 5. místo v čase 21:54, Alma si v kategorii děti 5-6 let doběhla pro 3. místo na trase 250 m v čase 00:55:50.

 Autoři: Simona Fabiánková, Tereza Komendová, Lada Vojtíšková, Linda Václavová, Martin Pagáč