foto1
foto1
foto1
foto1
foto1
Vítejte na stránkách Musher klubu JCC

Naši členové nezahálejí ani v zimě

Co dělají naši členové v zimě? Rozhodně nezahálejí!

Fitmin Lesná 2019

52181511 2267601683457859 1806935935913295872 n

Ve dnech 9.2-10.2.2019 se konaly úžasné závody on snow v Lesné v Krušných horách pod taktovkou Canicross TJ Sokol Maxičky a zejména Marušky Ševelové. Za „zelené“ jsme vytvořili výpravu 7 závodníků a 4 podporovatelů a vydali se na dalekou, pro někoho až čtyřhodinovou cestu. V sobotu se startovalo v hlavní kategorii i v kategorii příchozích. Trochu jsme se báli počasí, hlásili velké oteplení, ale nakonec byly 2 stupně nad nulou, pro psy tedy trochu více, než bychom si přáli, ale všichni se s tím poprali parádně a nikdo neměl problém. Sníh byl místy už rozbř

edlý, a tak to měli závodníci trochu těžší a dost si mákli. V neděli, kdy už startovaly pouze hlavní kategorie, se počasí umoudřilo a závodníkům hrálo do karet. Sníh byl krásně zmrzlý, trať byla tedy rychlá a padaly tak neskutečné časy. Gratulujeme všem, hlavně našim členům, kteří se na start postavili úplně poprvé. Poprali se s tím vážně se ctí a někteří se dokonce postavili i na bednu. ❤️ Děkujeme i našim členům, kteří závodí pravidelně a „nováčkům“ poradili co a jak, dali jim cenné rady do závodu a na startu si navzájem pomáhali a drželi psy. Takovou týmovou souhru prostě milujeme! :)

Děkujeme Maxičkám za skvělou organizaci, moc jsme si to užili a příští rok se budeme těšit znovu, snad zase v trochu větším počtu. Od nemála lidí jsme si totiž vyslechli, že je super, že začínají být „zelení“ vidět i v zimě. Za taková krásná slova to stojí! :)

 

 

 

Výsledky:

52001316 2032926976792295 913625335830937600 n

Hlavní kategorie - 2x12 km

SKJ2

Lucie Šimáňová - 3.místo čas: 1:03:10.3

SKJM

Pája Pischek - 2.místo čas: 56:49.0

SKJW

Terez Havlíčková - 5.místo čas: 1:37:34.8

Příchozí kategorie - 1x5,5 km

Příchozí s licencí muži

David Šebek - 3.místo čas: 16:48.3

Příchozí s licencí ženy

Simča Fabiánková - 4.místo čas: 16:25.7

Příchozí bez licence muži

Libor Koten - 3.místo čas: 18:11.6

Аrtem Bredo - 10.místo čas: 28:30.8

 

LIPNO ICE MARATHON 2019: Ladovská zima? Kdepak, spíše Dantovské peklo

 

V běžeckém kalendáři svítil 9. 51840622 285982035428641 8507770467468181504 núnor 2019. Lipno Ice Marathon 2019 byl závod, na který jsem se vážně moc těšil. Již potřetí v řadě. A přestože každý rok byl jiný, tak jsem nečekal, že tento letošní běh bude až tak jiný!

S Aničkou jsme přijeli už v pátek odpoledne do krásného ubytování v Dolní Vltavici, kde jsme oslavili její narozeniny. Dle plánu jsem vyklusal nožky a cestou do hotelu na Anči otázku, jak rychle to vidím, jsem hrdě a trochu nadutě pravil, že 3 hodiny a 10 minut bude super, za 3 hod. a 15 min. budu také spokojený. Ha, já vůl...

Na ráno jsem se krásně vyspal, dobře, vydatně a včas (oproti loňsku) posnídal. Zkrátka cítil jsem se dobře. Ještě jeden Magnosolv na křeče, ať se pěkně vstřebá v bříšku a já to tam můžu napálit.

Před nedělním startem v 10:30 hod. nás čekalo příjemné uvítání s Adélou Černou – hlavní organizátorkou, rychlé poučení o trati a možných nebezpečích a záludnostech. Trasa letos byla lehce jiná, přesto směr měla stejný. Zamrzlé Lipno bylo, foukal svěží vítr a honily se mraky, takže to vypadalo na super podmínky. Tak rychle selfíčko, pusa Anče a prásk! Zapínám stopky a běžíme...

Do háje, co s tím sněhem je? Klouže to a ti, co si na startu nandali nesmeky, měli sakra fištróna. No co, pozdě bycha (nesmek) honiti, nějak to musím ustát.

Po prvním kiláku tepovka vysoko, nohy nic moc rozhýbané a kručení v břiše?! No to snad ne, vždyť ráno bylo všechno ok. Ostrov, u kterého se měnil směr ostře doleva k přehradě, byl ještě asi 1500 metrů a kolem mě spousta běžců obklopených bílou plání. No, to tam musím nějak dát. Jo, dal jsem to. Čelo závodu mi uteklo, moje čelo se rosilo a já byl akorát vytočenej. Odběhl jsem 200 m z trasy a dost ztratil hned v úvodu. No co, rád předbíhám, tak si to tu alespoň vychutnám ze zadních pozic. Míjím holky z našeho klubu a prohodíme pár slov. Mám hlavu dole, protože křeče neustupují, spíš naopak. Holky mě ale motivují, a tak dobíháme na občerstvovačku na 7. km, kde mě Anča a Poppy vítají. Jsem pěkně hotovej. Nejde to. V hlavě si hraju s myšlenkou se na to trápení vyprdnout a otočit na 11. km spolu s půlkaři. Jindra a Lenka mě ale podporují tak, že se rozhodnu to kousnout a běžet dál. Míjím otočku a vbíhám na nejširší místo Lipenské přehrady. Vyjasňuje se. Sice fouká, ale je to příjemné. Méně příjemné jsou pocity v mém bříšku. Tak já si vezmu magnézium, abych neměl křeče v nohách a tak mě berou ve střevech?! Bájo. Břeh je 2 km daleko, lidi přede mnou, lidi za mnou. V jednu chvíli mě napadlo udělat si takovou sněhovou kadibudku. Tuto absurditu jsem s nadávkou mířenou k sobě samému zavrhl a kousnul se.

U Frymburku zabíhám na břeh. Tak a od teď už fakt běžím, není čas ztrácet čas. Za pár kilometrů obíhám malý ostrůvek u obce Lipno a vracím se zpátky. Čas mám 2 hod. 20 min. na půlmaratonu. Jo, dneska asi rekord nepůjde.

Důvody jsou ale naprosto jasné, vlastně je jen jeden – rozbředlý sníh. Slovy hlavní organizátorky: „Jak nám příroda trať nachystala, tak poběžíte. Bude to pomalý a bude to těžkej morál.“ Ta slova mi zněla v hlavě prakticky pořád. Co krok, to smeknutí při dopadu nohy, to práce se středem těla a balancování při přenosu těžiště, to podklouznutí při odrazu z nohy. Vynásobte si tento obyčejný proces asi 50 000 kroky. To je pekelný! Pravda ale je, že ne všechny kroky byly takto hrozné. Někdy se stalo, že terén se probíhal zmrzlými kalužemi, kde vrchní vrstvička ledu měla pár cm, pak vrstva vody a až pod ní pevný led. V praxi to znamenalo, že se nohy propadaly často až po kolena do ledové vody. Zima a cíl v nedohlednu.

Nějak mě nakoplo, že ostatní zpomalovali pomaleji než já, takže jsem cestou zpět ve svém trápení asi 8 běžců předběhl, čímž jsem se dostal na celkové 7. místo a 4. ve své kategorii (vítěz vloni 3 hod., letos 3 hod. 50 min.). Do cíle jsem se apaticky protrpěl v čase 4 hodiny 35 minut. Na nohou jsem měl puchýře a otlaky, protože nové goretexové Salomony mě měly spasit, ale jen umocnily zmar, který jsem prožíval. Nutno přiznat, že organizace celého závodu byla suprová. Trasa byla po 500 m značená kolíky, které určovaly směr závodu. Co 2 km, to vojáci, hasiči, nebo záchranář z Lipna, kteří byli v pohotovosti. Do toho 2 vznášedla, která mezi námi neustále kličkovala. Na trase byly i 2 občerstvovací stanice s teplým pitím, což dost zvedalo onen namáhaný běžcův morál.

No a moje celkové dojmy z této akce? Byl to hnus, velebnosti, který se závoděním neměl nic společného. Nevím, jestli jsem zažil na mentální odolnost tak náročný běh. Vím ale, že když jsem se v cíli svalil vysílen do sněhu, tak jsem byl šťastný, že tu mordu mám za sebou. Do příště jsou jasné cíle: rozběhat boty, zajistit si více jídla pro případ delšího běhu, žádný magnézko před, no a hlavně - přihlásit se na další ročník této super akce. Běhu zdar!

Takto viděl tento závod náš člen Martin Pagáč. :)

Výsledky:

Martin Pagáč: 42 km 4:36:42, ve své kategorii 4., celkově 9.

Jindra Tušerová: 2:27:22, ve své kategorii 1., celkově 16.

Lenka Sikorová: 2:28:43, ve své kategorii 2., celkově 17.

 

Zimní soustředění MK JCC - 31.1. - 3.2.2019

Vzhledem k tomu, že činnost našeho klubu a členů se už dávno nesoustředí pouze na canicross a řada z nás se věnuje i jiným musherským disciplínám, zahájili jsme nový rok 2019 zimním běžkařským a skijöringovým soustředěním. Pro zimní radovánky jsme vybrali šumavské hvozdy a pláně, konkrétně se naše základna nacházela v Nových Hutích prakticky přímo naproti krásně upraveným tratím. První den, tedy v pátek, jsme poctivě trénovali, a to jak sebe, tak psy. Psi si užili trénink ráno a večer, vždy cca 4 km rozdělené do kratších úseků, a my jsme se zaměřili především na techniku skatování a dřeli jsme jak symetrické, tak asymetrické píchání - po rovině, z kopce i do kopce. V sobotu jsme pak nabyté vědomosti a zkušenosti využili v praxi, kdy jsme se i se psy vydali na cca 25 km dlouhý výlet po trase Nové Hutě - Pláně - Churáňov - Zlatá studna - Horská Kvilda - Kvilda - Nové Hutě. Cestu jsme si zpříjemnili posezením v pivovaru a pekárně na Kvildě a setkali se zde s naší pěší četou (mimochodem pivovar Kvilda vaří moc dobré pivo). V neděli jsme měli na programu ještě ranní trénink se psy a dopolední hrátky na běžkách, ale počasí se rozhodlo jinak, takže jsme mohli leda tak na procházku a doufat, že se počasí do odjezdu umoudří. Kromě fyzické aktivity jsme absolvovali i dvě přednášky na téma: Výbava na běžky, mazání a výbava na skijöring a Trénink psa na skijöring. Zbyl nám ale čas i na společenské aktivity, takže jsme vyzkoušeli deskové (vlastně karetní) hry a místní nápojové speciality, jako je např. Krvesaj. :D Celý pobyt nám zpříjemňoval netradiční pan vedoucí, který si od nás vysloužil přezdívku Ozzák. V tomto případě bohužel - kdo nezažil, nepochopí. ;)

Fitmin Grand Prix - Horní Mísečky52033752 468285377037820 2746870244239736832 n

První víkend v lednu se tři milovníci sněhu vydali reprezentovat na běžkách náš „klub zelených“. Jelo se v Krkonoších, a to na závodě pořádaném Maxičkami - Fitmin Grand Prix - Horní Mísečky. Závody byly zároveň také nominačními na MS ve Francii. Běžkovalo se a jezdilo celý víkend, a to hned v 6 kategoriích: SKJW, SKJM, KOMBI, SP4, SKJ2 a v kategorii PŘÍCHOZÍCH. Maxičky nám objednaly krásné bojové počasí se silným větrem a chumelením. To však nikoho neodradilo a jelo se na plno.

V sobotu si v kategorii SKJW naše závodnice Lucie Šimáňová s Everestem dojeli na trati 3 x 3 km pro krásné 5. místo v čase 00:42:59. Pavel Pischek s fenkou Macíkem na stejné trati vybojovali 7. místo v čase 00:27:30 v kategorii SKJM.

V neděli si Simona Fabiánková s Gasem v kategorii PŘÍCHOZÍ (trať 5 km) zajeli v čase 00:13:06 pro 7. místo. V neděli už Pavla Pischeka svrběly běžky, a tak si zajel ještě s vypůjčeným psem Olem pro 3. místo v kategorii příchozí s časem 00:11:45.

 

 

 

Autoři článku: Tereza Komendová, Simona Fabiánková, Petra Fürstová, Martin Pagáč

Autoři fotografií:Pavel Slezák, Kristýna Bečvářová, Václav Pancer, Petra Fürstová, Chomutovský denník