foto1
foto1
foto1
foto1
foto1
Vítejte na stránkách Musher klubu JCC

Canicrossový chariťák v Psářích

Již několik let se pravidelně účastním závůdků organizovaných ve prospěch psího útulku. Z mého pohledu jeden z těch opravdu povedených oddechových závodů s velmi omezeným počtem startujících. Jde o závody skupiny Canicross Vlašimskem. Teprve včera po své již čtvrté účasti jsem zjistil, že jsem se nikde veřejně nezmínil o této komorní akci. Hodlám to tímto krátkým reportem napravit!



Letos 27.5.2019 jsme se opět sešli v Psářích. Název obce je velmi příznačný a je to přesně to místo, které do GPS zadáte, i kdyby Vás někdo probudil z hlubokého snění. Nedá se to zapomenout. :-)
Letošní skladba opět připomínala náhodný výběr závodníků ze všech koutů republiky s těmi nejrůznějšími psy. Malí, velcí, dlouzí, krátcí, černí, bílí i strakatí. Prostě, kdo má doma psa, sedák a postroj a stihl se zaregistrovat, dokud bylo místo, tak vyrazil do Psářů.

Start závodu je v 8:30, skutečně v 8:30 ráno. Tím se nám vyselektuje ta líná a pohodlná část závodníků a přijedou jen ti, co mají skutečně chuť se pobavit a podpořit dobrou věc. Časný start je dobrý zejména pro psy, protože konec května již dokáže teploměr pořádně rozžhavit. Tentokrát jsme s Davidem Šebkem nechali rodiny doma a udělali jsme si pánskou jízdu. To, že se hodláme bavit a nezastaví nás žádná konvenční pravidla, jsme dali najevo už tím, že jsme si koupili kafe na Benzině a ne v mekáči! Hukot!! :-D Naše rebélie pokračovala záměrným ignorováním instrukcí GPS.

Snad poprvé jsme dojeli na místo závodu včas a bez bloudění. Po pohodové a bleskové přejímce jsme vykoupali psiska v rybníku na startu. Ano, čtete správně, závod v Psářích má start u rybníka!! Takže první bod za brzký start a druhý bod za rybník na startu. Trať jsme již absolvovali v roce 2017, a tak jsme věděli, do čeho jdeme. Startovní výběh kopečka střídají dva kilometry likvidace nohou na táhlém seběhu. S velkým psem si v tomto místě přeji, abych mohl znovu běžet se svým bíglem. Bolest střídá výčitka, proč jsem startoval, a tu následně umlčí další bolest. Když už si myslíte, že máte vyhráno, tak se objeví táhlé stoupání až k cíli, kde si stihnete promyslet plány na týden dopředu. Pak následuje už jen seběh do cíle a hurá do rybníka.

Ačkoliv trať neobsahuje žádné prvky crossu, jako je halda kořenů, tuna bahna a přeskok několika stok a potoků, tak ji rád označím za středně náročnou. Ony střídavé výběhy a táhlé seběhy s Vašima nohama udělají daleko horší věci než pár kořenů a bahno.

Po doběhnutí hlavní kategorie se do demoverze tratě pustili začátečníci a následně děcka. Musím dodat, že jako čerstvého otce mě dětská kategorie pobavila nejvíc. Výkony canicrossových špuntů byly fenomenální. Dřív, než jsme se stihli pořádně vystrečovat, tak byly ručně psané a počítané výsledky na světě. Následovalo formální předání cen, symbolické potřesení rukou, již tradiční společná fotka a šup do auta a zase domů.

S přáteli se shodujeme, že závod, jako je právě tento, je přesně to, co mi dává smysl. Nikdo neřeší svůj čas. Hodinky v cíli vypnu a nehledám tempo ani vzdálenost. Je mi to jedno, šlo o to se pobavit a společně podpořit psy v nouzi. Mnohokrát děkuji dámám, které pro nás tento závod připravují. Posílám velké díky a přeji, ať vydrží i následující roky. Váš závod je super takový, jaký je. Nepotřebujeme miliony cen, slevových kuponů ani medailí. Stačí nám ten silný zážitek, který právě Váš závod umí nabídnout. :-)

A jak jsme dopadli? Na tom vůbec nesejde! :-)

 

Pár foteček se svolením organizátora:

3

2

1