foto1
foto1
foto1
foto1
foto1
Vítejte na stránkách Musher klubu JCC

Canicross modes

Nelze si nevšimnout některých změn, které na sobě nebo na svém okolí můžete pozorovat během canicrossového závodu. Mluvím o změnách, které se výrazně odrážejí na výkonu samotného závodníka. Je až k nevíře, jak moc Váš výkon ovlivní prostředí, situace, počasí a další faktory. Pro odlehčení jsem všechny tyto canicrossové „módy“ rozdělil do několika bodů.

Start mode: Každý, kdo již alespoň jednou stál na startu canicrossového závodu, mi dá za pravdu. Nikdy a nikde nepoběžíte tak rychle jako na startovní rovince, která je obklopená přihlížejícími diváky, řvoucími psy a dalšími čumily. Tato rychlost opadne za první zatáčkou, kdy sebou téměř seknete a dostáváte se do módu č.2

Hidden mode: Jak již název napovídá, nikdo vás nevidí. Proto není žádná ostuda si v klidu dáchnout a nechat pro změnu makat psa. V klidu si za běhu prohlížíte okolí závodní dráhy, závodníky, kteří nedodržují hidden mode a předbíhají Vás a začínáte si pokládat otázku, proč to vlastně všechno děláte. Než si stihnete odpovědět, tak se v zatáčce blýskne objektiv fotografa a to už přecházíte do módu č.3.

In photograf range mode: Takzvaně na dostřel fotografa. Protože chcete vypadat na fotkách opravdu dobře a sportovně a Vaše nadupané album "canicross" na facebooku je plné hezkých fotek, tak opět přecházíte do maximálního výkonu. Byla by škoda nerozšířit album o další super fotky. Ovšem jakmile proběhnete kolem fotografa, tak Váš charismatický úsměv opadne stejně jako závodní nasazení a vracíte se do módu č.2.

Up the hill mode: V tomto módu bez výrazné pomoci psa nemáte šanci zamaskovat, že to už nedáte... Každý fotograf a kameraman, který natáčí a fotí v tomto úseku, je zbabělec hledající senzace tím nejodpornějším způsobem.

Down the hill mode: Karta se obrací. Čím lehčí pes, tím větší šance, že tento mód přežijete ve zdraví. Závodníci s velkými psy sbíhají na divokou kartu a doufají, že je v nejhorším případě dole sebere někdo z organizátorského týmu.

Finish line mode: Jde o naprosto stejný mód jako č.1 jen v opačném pořadí. Jakmile se vyvalíte z poslední zatáčky do finální rovinky, tak nasadíte smrtelné tempo, které velmi rychle a znatelně slábne. Po protnutí pomyslné cílové stuhy občas přestáváte slyšet, vidět a vnímat své okolí.

After match awakening: Přichází pouze po bodu 6. Hned, co se opět vrátí všechny smysly a opět začnete vnímat, vyvstane otázka, proč to vůbec dělám? Tuto otázku však bez milosti smete vlna endorfinu, která ve Vás vymaže všechny pochybnosti a Vy směle zjišťujete datum dalšího závodu. Tím se opět dostáváme k bodu č.1.

Z článku je jasné, že canicross je opravdová droga a prvním startem se dostanete do nikdy nekončícího koloběhu bolesti, stresu a euforie. Pokud Vás tento článek neodradil, tak se těším na brzké setkání při další příležitosti skupinové sebedestrukce jménem Canicross...

 

Autor článku: Jan Hladký

Tento článek je majetkem Musher klubu JCC, z.s. V případě, že ho chcete dále prezentovat a šířit, tak prosím uvádějte autora článku a také odkaz na náš web. Děkujeme!