foto1
foto1
foto1
foto1
foto1
Vítejte na stránkách Musher klubu JCC

88030032 574385786759533 8491195634622136320 nJe to již 14 dní, kdy ve Švédsku proběhlo mistrovství Evropy v mushingu.Zimního šampionátu se zúčastnila nejen početná česká reprezentace, ale i dva členové našeho klubu. Jmenovitě se jedná o Páju Pischeka s fenkou Macíkem, v kategorii skijoring s jedním psem (SM1) a Lucku Šimáňovou s týmem Everest a Froom, v kategorii spřežení sprint se dvěma psy (SP2). Pro náš klub to je velká čest, a tak Peťa musela účastníky ihned vyzpovídat :)

Ahoj, mohli byste se krátce představit pro ty, co vás neznají? 86969952 3597204570354446 6912558968795561984 o

Pája: Jmenuji se Pavel Pischek (čti Pišek 😊 ), je mi 30 let. Individuálnímu mushingu se nevěnuji nějak dlouho, asi 4 roky. Rád provozuji i jiné sporty, například běh v horách a také celkem rád ochutnávám dobré pivo (kdyby někdo přemýšlel o nějakém dárku). Žiju s přítelkyní a třemi psy v malém bytě na Borku poblíž Českých Budějovic. 

Lucka: Ahoj, jmenuju se Lucie a individuálnímu mushingu se věnuju třetím rokem. Zatím zkouším, co mi bude sedět, a tak jsem letos vyzkoušela novou kategorii D, spřežení bez rozdílu plemen pro 2 psy.

Jak jste se dostali ke skijoringu / ke spřežení? Proč zrovna tato disciplína?

Pája: Ke Skijöringu jsem se dostal snadno. Psi tahat bavilo a já měl vždy zimu nejraději. Zkusil jsem to s nimi jednou pro zábavu a zjistil, že ti psi tu zimu vlastně mají taky nejraději. Jel jsem další a další závo
dy a přišel na to, že na sněhu to má své kouzlo. Navíc když je závod nebo tréninky v horách… kdo by neodolal.  

Lucka: V prosinci 2018 jsem si pořídila druhého eurohounda, a protože napadla halda sněhu, vytáhla jsem běžky a zapřahla si je. Letos jsem si splnila sen a využila možnosti trénovat s kluky na saních, ač nebyly ideální podmínky.

Moc by nás zajímalo, jak probíhal váš trénink na takovýto závod na sněhu, když letos počasí tréninku opravdu nepřálo?

Pája: Letošní zima tréninku opravdu nepřála. Po podzimním mistrovství Evropy a mistrovství světa kde jela s Macíkem Simča, jsem psům dal krátký odpočinek. Pak jsme začali postupně prodlužovat čas a vzdálenost tréninku. V plánu bylo Macíka natrénovat na 15km jízdu, což mělo být cca 35min. Na začátku zimy jsme jezdili na kole. Kolem Vánoc jsem už doufal, že něco napadne a začneme jezdit na běžkách. Bohužel se tak nestalo a za celou zimu jsme na sněhu trénovali asi 4x. Nezbývalo nám nic jiného než na kole trénovat celou zimu a bohužel na kole nikdy na skijöringový závod nenatrénujete tak dobře jako na běžkách. I přes to se nám však podařilo při tréninku dosáhnout dostatečné vzdálenosti i času. Bez psa jsem trénoval běháním nebo na kolečkových běžkách.
Koho by zajímala nějaká č
ísla: Na běžkách jsem s Macíkem najezdil celkem 72km včetně závodu v Horních Mísečkách a zabralo nám to celkem 4hodiny a 8minut. Na kole jsme spolu najezdili 196km a zabralo nám to celkem 9hodin a 20min.

Lucka: Na závod jsme 86969952 3597204570354446 6912558968795561984 otrénovali především na suchu, ale snažili jsme se jezdit na hory co nejčastěji, protože simulace podmínek na sněhu je přeci jen užitečnější. Trénovat jsme jezdili především na Mísečky, kde byly jedny z mála sjízdných tratí, ale jako trénink na ME, které se jelo na rychlé a rovinaté trati, to ideální nebylo.

 

Cítíte trému? Jaký to je pocit připravovat se na takový závod, jako je ME?87034419 2613537618927137 341440498348589056 n

Pája: Trému jsem necítil ani trochu. Na závod jsem se nesmírně těšil a možná mi k tomu pomohl pocit, že jako nováček nemám co ztratit, nic se ode mě neočekává a mohu jen překvapit. Připravovat se na takhle velký závod pro mě byla radost, baví mě velké sportovní výzvy. Navíc jsem věděl, že se závodu zúčastní zejména závodníci z Norska, Švédska a Finska, se kterými se na běžkách nemohu příliš rovnat, a porazit někoho z nich by pro mě byl úspěch. Lehká nervozita se dostavila až těsně před samotným startem, ale spíš to byla taková natěšenost smíšená s obavou, že se něco může pokazit a celý tříměsíční trénovaní by bylo k ničemu.

Lucka: Nervózní jsem byla spíš z cesty než ze závodu samotného. Jsem realista a neměla jsem ambice atakovat přední příčky, ale sbírat zkušenosti, a o to klidnější jsem byla já i oba psi.

Jaká byla cesta na závod, který se koná tak daleko? Jak dlouho jste jeli a jak?

Pája: Cesta to byl závod sám o sobě. Jsme zvyklí cestovat ale takhle daleko a dlouho to ne. Jeli jsme naší obytnou dodávkou a cesta tam znamenala 23hodin za volantem, 6hodin na trajektu a 5hodin šlofík v autě někde na Švédské pumpě. Se Simčou jsme se za volantem střídali, za to jí krom jiného strašně moc děkuji, ale i tak to byl očistec. Cestu zpět jsme zvládli za „pouhých“ 20hodin + 6hodin na trajektu. Počasí nám moc nepomáhalo. Cestou tam i zpět neustále pršelo a foukal silný vítr. Trochu jsme se báli, jak to bude houpat na trajektu,
ale téměř to nebylo znát. 

Lucka: Cestu do Asarny jsme zvolili přes Německo, Dánsko, pak přes most do Švédska, a to především kvůli bouřím. Nechtěly jsme psy nechat samotné v autě, kdyby bylo moře nějak výrazně rozbouřené. Cesta do Asarny trvala 42h (s krmením, venčením a jednou 6h zastávkou v Malmö na spaní). Bouřím jsme se nevyhnuli, hlavně na mostech to bylo trochu stresující, ale psi to prospali. Domů jsme se vraceli trajektem z Trelleborgu do Rostocku, a přes Německo hurá domů. 87549126 646546166111821 1659219022622752768 nZpáteční cesta trvala „jen“ 36h.

 

A co organizace přímo na místě? Splnil závod vaše očekávání?

Pája: Vzhledem k rozhodnutí IFSS přesunout na poslední chvíli závod na jiné místo z důvodu nedostatku sněhu jsem měl malé obavy. Nicméně sám jsem se brzy přesvědčil, že zbytečně. Zázemí chyběla jediná věc a to sprchy. Do těch se muselo jezdit cca 2km autem nebo hold pěšky. Co bylo však naprosto výborně připravené byly běžkařské trasy. Značení bylo v naší kategorii bez chyby. Časomíra také fungovala dobře, v místě startu/cíle byly hlášeny mezičasy nebo se na ně dalo podívat online. Ceremoniál proběhl bez zbytečného protahování v krásném kostele, který byl přímo v místě startů. Mohu říct, že závod rozhodně splnil má očekávání.

Lucka: Z organizace závodu jsem byla příjemně překvapená. Rozhodně by se našly věci, které by se daly zvládnout lépe, ale nějaké mušky organizátoři vychytali hned v průběhu a celkově si myslím, že organizace byla velmi kvalitní. Očekávání se splnila, byl to náš první velký závod a jsem vděčná, že jsem u toho mohla být, vyzkoušet si, jak to chodí a poznat mazáky mushingu. A jestli to nebyl ani závod poslední, to ukáže až čas.

Závodníky na cestách doprovázeli i jejich partneři, kteří mívají důležitou roli - venčení psů, masírování psů a závodníků, udržování příjemné nálady. Jmenovitě to byla Alča a Simča :) kterým děkujeme i my, protože pro nás připravily ty nejdůležitější živé přenosy a my tak měli pocit že jsme se závodníky přímo na startu.

Ahoj Simčo, na ME jsi dělala handlera, tzv. podržpsa, jaké to bylo?

Ahoj ! Dělat handlera je důležitá role, obzvláště když jde o citlivého psa, který potřebuje na startu oporu. Obvykle mají většina závodníků své psy naučené na různé stereotypy, které jsou nedílnou součástí př87288096 10219544509101107 5639468269271252992 nípravy na takové závody. Často je startovní koridor posetý fandícími lidmi a taková situace se v tréninku simuluje špatně. V tuto chvíli přichází důležitá role handlera, který přivede psa na start a ujistí ho v jeho pozici a jistotě na startu.
V dalším bodě jsou psi, kteří naopak neřeší vůbec nic a chtějí jen běžet. V tomto případě je mnohdy velmi složité přivést 300m od stakeoutu ( od místa stání ) své psy do místa startu. Často startuje více psů ve spřežení najednou a tak opět přichází důležitá role handlera, aby dokázal pomoci závodníkovi přivést takto natěšené psy na start. Pokud se takto sejde více handlerů k jednomu závodníkovi, je velice důležité vypustit na startu ve stejný moment vš
echny psy, aby se zamezilo prudkému trhnutí za vodící lana připevněné k sáním.  Člověk by nevěřil kolik úsilí to občas stojí :D .
Já si tuhle roli ale užívám a jsem ráda, že mohu být alespoň takto závodníkům nápomocná.

 

Měla jsi trému za ostatní? Nebo jsi byla v klidu, s čistou hlavou?

Trémista jsem odjakživa veliký a takové závody hnou i s člověkem, který trému jindy nepociťuje. Mnohdy jsem v roli nezávodníka více nervózní za ostatní, jak sama za sebe na startu. Obzvláště když jde o blízkého člověka a o psa kterého znáte do posledního chloupku. Přejete si čistě projetý závod bez potíží na trati a co s nejlepším výsledkem.
Prožíváme závody za celou Českou reprezentaci a vždy velice nervózně postáváme v místě cíle, počítáme každou sekundu a sledujeme online výsledky s mezičasy. Komunikujeme s lidmi v České Republice a fandíme o 106. Jsme tu jako jeden veliký tým a taková podpora je pro závodníky velice důležitá.

 

A co příští rok, nezúčastníš se už také jako závodník?

Zimní závody jsou pro mě velice náročná a obdivuhodná disciplína. Tady se teprve ukazuje, jak zdatný jsi závodník. Na startu se totiž oproti off snow sezóně potkávají všechny disciplíny, které se jindy rozprsknou na běh, kolo, koloběžku aj. Tím přichází do on snow obrovská konkurence a na takovou bych si opravdu netroufnula. Běžky jsou pro mě (doufám, že zatím) s velikým respektem obtížnou disciplínou.
Myslím, že ještě pár let zůstanu u své off snow sezóny na koloběžce. Ale kdo ví
😊, nechme se překvapit co přinesou zkušenosti.


Děkuji za Váš čas a ještě jednou gratuluji ke krásným výsledkům.

ČTVRTEK 20.2
SWJ - Veronika Chlumská (juniorka) a Max - 7. místo (čas: 0:22:38,9 ztráta: 0:01:30,2)
SM1 - Ondřej Exler a Tonny - 5. místo (čas: 0:28:49,1 ztráta:0:00:31,3 )
SM1 - Martin Hes a Kodi - 7. místo (čas: 0:29:03,4 ztráta: 0:00:45,6)
SM1 - Pavel Pischek a Macík - 14. místo (čas: 0:30:42,2 ztráta: 0:02:24,4)
SM1 - Kryštof Spilka a Ripley - 17. místo (čas: 0:31:18,4 ztráta: 0:03:00,6)

SW1 - Martina Štěpánková a Tim - 2. místo (čas: 0:28:19,5 ztráta: 0:00:14,5)
SW1 - Marie Ševelová a Kirk - 18. místo (čas: 0:30:51,7 ztráta: 0:02:46,7)

SW1 - Václava Kuříková a Šlupka - 19. místo (čas: 0:31:10,4 ztráta: 0:03:05,4)

PÁTEK 21.2
SP4 - Jíří Mencák a Mick, Roxy, Storman, Seven - 3. místo (čas: 0:32:40,9 ztráta: 0:00:24,8)
SP4 - Jíří Suchý a Cvok, Tyčka, Buřt, Špunt - 4. místo (čas: 0:32:45,1 ztráta: 0:00:29,0)
SP4 - Michal Ženíšek a Kvap, Sagan, Phoenix, Doyle - DNF (v 1.kole ztráta kvůli spadlému oplůtku, do 2. kola nenastoupil)

SOBOTA 22.2
CM - Martin Hes a Kodi - 8. místo (čas: 0:33:37,9 ztráta: 0:03:35,0)

CW - Martina Štěpánková a Tim - 4. místo (čas: 0:31:37,7 ztráta: 0:00:31,3)
CW - Marie Ševelová a Kirk - DNF (závod ukončila po 1. kole v depu)
SP2 - Jana Tomášková a Gripen, Orion - 1. místo (čas: 0:16:48,9)

SP2 - Hana Štípalová a Bodie, Špek - 11. místo (čas: 0:18:11,2 ztráta: 0:01:22,3)
SP2 - Lucie Šimáňová a Froom, Everest - 22. místo (čas: 0:21:08,0 ztráta: 0:04:19,1)
SP4M - Jíří Suchý a Cvok, Tyčka, Buřt, Špunt - 1. místo (čas: 0:16:29,3)
SP4M - Jíří Mencák a Mick, Roxy, Storman, Seven - 3. místo (čas: 0:16:39,4 ztráta: 0:00:10,1)
SP4M - Michal Ženíšek a Kvap, Sagan, Phoenix, Doyle - 4. místo (čas: 0:16:40,6 ztráta: 0:00:11,3)
SPU - Renata Válková - DNF (po 1. kole odjela ze stakeoutu z důvodu nakažení psů kašlem)
MD12 - Pavel Pfeifer - 5. místo (čas: 5:16:28,1 ztráta: 0:27:49,8)

NEDĚLE 23.2
SMM - Libor Sovák (veterán) a Rú - 1. místo (čas: 1:03:45,2)
PM1 - Kryštof Spilka a Ripley - 7. místo (čas: 0:33:33,1 ztráta: 0:01:28,4)
PW1 - Martina Štěpánková a Tim - 4. místo (čas: 0:33:57,0 ztráta: 0:01:01,3)
SP6 - Renata Válková - DNS (před 1. kolem odjela ze stakeoutu z důvodu nakažení psů kašlem)
RELAY - štafeta CZE1 (SMW1 - Martina Štěpánková, SP2 - Jana Tomášková, SP4 - Jiří Mencák, předávka - Kryštof Spilka) - stříbrná medaile - 3. místo celkově za dvěma norskými štafetami
            - štafeta CZE2 (SMW1 - Marie Ševelová, SP2 - Jiří Suchý, SP4 - Michal Ženíšek, předávka - Veronika Chlumská) - 4. místo celkově

Autor článku: Petra Fürstová